Plzeňsko – příroda, historie, život

Recenze

Unikátní kniha o Plzeňsku bude „velká a těžká“!

V současné době je ve finiši těsně před vydáním ojedinělá publikace s názvem Plzeňsko, příroda, historie, život, kterou bude vydávat pražské nakladatelství Baset. Editorem tohoto díla je PhDr. Vladislav Dudák, kterého jsme proto požádali o rozhovor.

Rád bych se nejprve zeptal, jak vůbec vznikla myšlenka na realizaci právě dokončovaného díla, protože to není první publikace tohoto druhu?

Edice Krajina a lidé má na svém kontě už několik knih. Začalo to publikaci Šumava, příroda, historie, život, pak přišly na řadu Český les, Krkonoše, Novohradské hory a nyní tedy přijde na trh zmiňované Plzeňsko, ale připravují se již další. Samotný nápad vzniknul na základě knížky o Šumavě, o které jsme si mysleli, že bude jediná. Protože byl ohlas velký, tak jsme se rozhodli založit na základě této knihy edici. Nebyl to ovšem nápad nakladatelství Baset. Původně se chtěl do této knížky pustit Vladimír Hrách z jižních Čech, který tu knihu připravoval, ale pak ale pak z toho z různých komplikací sešlo a my jsme se domluvili a tu knihu převzali, upravili, změnili určité parametry a vlastně jí dotáhli do konce.

Jak by se daly charakterizovat vaše publikace v edici Krajina a lidé?

Jednou větou velké a těžké. Je to takový typ encyklopedie, je to takový souhrn o daném regionu. My jsme chtěli skutečně zmapovat daný region ze všech stran. Je tam příroda, ekologie, krajina a lidé, dějiny, je tam umění, zabýváme se tam obživou obyvatel, turistikou, sportem a tak dále.

Jak už jste předeslal, kniha bude velká a těžká...

Konkrétně Plzeňsko bude mít pravděpodobně 880 stran, mnoho tisíc obrázků barevných i  historických černobílých, mapy, grafy, tabulky. Kniha je členěna do několika základních oddílů. První je seznámení s  oblastí, což je takový základní náhled na oblast Plzeňska, které jsme si vymezili s  katedrou geografie ze Západočeské univerzity, jako okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a  z  tachovského okresu Stříbrsko. Další částí bude příroda, která se zabývá geologií, klimatologií, paleontologií, ekosystémy a  kapitolami o  jednotlivých typech rostlin a  živočichů.

Chybět by tudíž neměly ani chráněné oblasti...

Těch je na Plzeňsku nebývale mnoho. Mne osobně velmi nadchlo, jak je centrální Plzeňsko z hlediska přírody bohaté, podnětné a krásné. Skutečně si myslím, že tato oblast má předpoklady, aby se stala více než je to nyní rekreační oblastí. V dalším oddílu, který se jmenuje Lidé a sídla se zabývá osídlením Plzeňska a jsou zde detailně mapovány jednotlivé mikroregiony. Potom následuje rozsáhlá hlava Dějiny, kde je několik kapitol od pravěku až do současnosti a poté kapitoly dílčí, které se zabývají jednotlivými událostmi, například bombardováním Plzně, dějinami knižní kultury či těžby kaolinu. Další velkou hlavou je hlava Kultura, kde se zabýváme památkami, městy, městečky, hrady, kláštery, tvrzemi. Je zde několik kapitol lidové kultury, kapitola o muzeích a tak dále. Pak zde je kapitola obživa a poslední kapitola se zabývá turistikou, volným časem a sportem a je zde rovněž závěr Genius loci, který se nostalgicky zamýšlí nad tímto krásným regionem.

Co vás při editování této publikace nejvíce zaujalo?

Něco z toho už jsem řekl. Já jsem léta bydlel na trati Praha - Plzeň a pamatuji Plzeň jako dítě a moje představa byla, že je to šeré a poněkud špinavé město. Zjistil jsem, když jsem si dělal rozhovory s přáteli a známými, že pro ty, kdo do Plzně ale i například Rokycan nejezdí, je to představa hodně zakořeněná, bohužel právem velmi dlouho v nich zůstává a já budu strašně rád, že tady tato kniha to vyvrátí. Jak Plzeň, tak Rokycany a  další města a místa Plzeňska se úžasně po listopadu 1989 zvedly a kupříkladu Plzeň je nyní překrásné a veselé město, město plné podnětů. A takové je celé Plzeňsko. Nikdy by mě nenapadlo, než jsem začal Plzeňskem projíždět, fotografovat, kolik je zde nádherných přírodních scenérií, ale míst méně známých, která mě vysloveně nadchla. Jedním z nich je městečko nádherné malebné Úterý, kde jako by se zastavil čas a není zde snad jediný rušivý prvek. Další je například Spálené Poříčí, kde se hodně udělalo. Výčet by byl ale daleko delší. Jsem rád, když vidím, jak města a vesnice vzkvétají z vlastní iniciativy, a zde stále pozoruji velké rozdíly. Někde to prostě jde a někde nejde.

(pap); 7 info, 30. 7. 2008





Čtyřkilové Plzeňsko poutníka vydatně nasytí

Když v roce 2003 vydalo nakladatelství Baset bezmála čtyřkilovou publikaci Šumava, vypadalo to, že vsadilo na jednu kartu. Informacemi nabitá příručka, na níž se podílelo přes stovku autorů, kteří zpracovali ve více než sto kapitolách přírodu, historii a život Šumavy, měla nejen impozantní záběr a přes 2500 fotografií, ale také cenu překračující třináct set korun. Ukázalo se ovšem, že hlad po laicky přístupných a nádherně vypravených "regionálních" titulech byl větší než cena. Šumavy se dosud prodalo bezmála patnáct tisíc výtisků a velmi dobře jdou na odbyt i další svazky: Novohradské hory, Český les a Krkonoše. Dosud byl každý z objemných foliantů navíc ověnčen cenami, například za nejlepší publikaci o cestovním ruchu nebo slovník roku. Zatím poslední díl je věnován Plzeňsku.

Plzeňsko se předchozím svazkům podobá jako vejce vejci: vedle detailních informací o geomorfologii, geologii, petrologii, mineralogii či hydrologii zde nalezneme studie o loukách, rašeliništích a lesích, ale také fundované články o dějinách oblasti nebo pojednání o všech mikroregionech Plzeňska. V dalších oddílech objevíme populárně naučné kapitoly k historii, úchvatné příspěvky k lidové kultuře, městskému školství nebo krásné literatuře či výtvarnému umění. A v případě Plzeňska nemohly chybět texty věnované pivovarnictví a Škodovým závodům.

Vtěsnat do jednoho svazku tak široké vědění o kraji a "ukočírovat" autory vyžaduje velmi obratného editora. Tím byl i tentokrát Vladislav Dudák. Díky jeho pečlivosti a pedanterii tak může být kniha přitažlivá nejen pro milovníka regionální historie. Dodnes ovšem platí to, co bylo "vyčítáno" už prvnímu svazku: obrazových dokumentů je prostě tolik, že i ty, které by si zasloužily větší formát, musí být z prostorových důvodů umístěny ve velikosti poštovní známky.

Tomáš Dimter, Hospodářské noviny, 14. 11. 2008