Dějiny římské říše za soumraku antiky

Obsah

  • KNIHA XIV
    1. Kruté činy caesara Galla v zimě 353/4. 2. Loupežné útoky Isaurů r. 354. 3. Zmařený perský plán. 4. Vpády Saracénů a jejich způsob života. 5. Potrestání Magnentiových přívrženců. 6. Nectnosti římského senátu a lidu. 7. Ukrutné běsnění caesara Galla. 8. Popis východních provincií. 9. Soudní procesy v Antiochii. 10. Constantiovo tažení proti Almanům r. 354. 11. Odvolání caesara Galla a jeho poprava r. 354.
  • KNIHA XV
    1. Zpráva o svržení caesara Galla a její přijetí Constantinem. 2. Generál jezdectva Ursicinus, bratr caesara Galla Julianus a caesarův komoří Gorgonius obžalováni v zimě 354/355 z velezrady. 3. Soudní výslechy Gallových přátel a dvořanů. 4. Porážka lentijských Alamanů r. 355. 5. Usurpace generála pěchoty Silvana v Colonii Agrippině a jeho smrt r. 355. 6. Popravy Silvanových přátel a straníků. 7. Potlačení lidových nepokojů v Římě r. 355 a sezazení biskupa Liberia. 8. Julianus jmenován r. 355 v Mediolanu caesarem a pověřen vládou nad Gálií. 9. O původu Gallů. 10. O galských Alpách a jejich přechodech. 11. Stručný popis Gallie a toku řeky Rhodanu. 12. Galský způsob života. 13. O východním praefektu Musonianovi.
  • KNIHA XVI
    1. Chvála caesara Juliana. 2. Julianův nápor na Alamany r. 356. 3. Znovuzískání Colonie Agrippiny a přinucení Franků k míru. 4. Alamanské obležení Senon. 5. Dobré vlastnosti caesara Juliana. 6. Plané osočení Arbitiona. 7. Křivá Marcellova žaloba na Juliana v zimě 356/7 a chvála kleštěnce Eutheria. 8. Udavačství a intriky na dvoře augusta Constantia. 9. Musonianovo tajné jednání o mír s Tamsaporem. 10. Constantiův triumfální vjezd do Říma r. 357. 11. Julianovy boje s Alamany na Rýně. 12. Julianovo slavné vítězství nad Alamany u Argentorata r. 357.
  • KNIHA XVII
    1. Julianův útok na alamanské území r. 357. 2. Julianovo obléhání Franků uzavřených v zimě 357/8 ve dvou opuštěných římských pevnostech. 3. Julianovo úsilí ulehčit Gallům sužovaným daněmi. 4. O přepravě egyptského obelisku do Říma a o jeho vztyčení v Cirku maximu jakož i o obeliscích a hieroglyfech. 5. Výměna poselství mezi králem Saporem a císařem Constantinem r. 357/8. 6. Římské vítězství nad alamanskými Juthungy v Raetiích. 7. O zničení Nikomédie zemětřesením r. 358 a o zemětřeseních obecně. 8. Julianovy úspěšné boje s franckými Salii a Chamavy. 9. Projevy nevole v hladovějícím Julianově vojsku. 10. Pokoření alamanských králů Suomaria a Hortaria. 11. Tupení Juliana na Constantiově dvoře. 12. Constantiovo vítězné tažení proti sarmatům a Kvádům r. 358. 13. Přinucení sarmatských Limigantů opustit svá dosavadní sídla. 14. Návrat neúspěšného římského poselstva z Persie r.358.
  • KNIHA XVIII
    1. Julianova péče o prospěch Gallie a o spravedlivé soudnictví. 2. Julianovy opevňovací práce na Rýně a vpád do alamanské země r. 359. 3. Pád a poprava generála pěchoty Barbationa. 4. Saporovy válečné přípravy a intriky kleštěnců proti Ursicinovi. 5. Přeběhnutí protektora Antonina k Peršanům. 6. Ursicinovo vratké postavení a předzvěsti perského útoku. 7. Perský vpád na římské území r. 359 a evakuace mesopotamského venkova. 8. Ostudná nedbalost illyrských jezdců a rozprášení Ursicinova vojenského doprovodu. 9. Popis ohrožené Amidy. 10. Kapitulace dvou římských tvrzí.
  • KNIHA XIX
    1. Nepodařený Saporův pokus přimět obránce Amidy ke kapitulaci a smrt Grumbatova syna. 2. Obležení Amidy r. 359 a první perské útoky na město. 3. Zamítnutý Ursicinův návrh na pomoc Amidě. 4. Mor v obležené Amidě a o příčinách a druzích moru obecně. 5. Přepad Amidy podzemní chodbou a odražení sostředěného perského útoku. 6. Noční výpad galských legií. 7. Perské nasazení obléhacích strojů a jejich zničení. 8. Útok Peršanů přes násep, dobytí Amidy a útěk Ammiana Marcellina. 9. Popravy velitelů a odvlečení ostatních Římanů po pádu Amidy; přeběhnutí nisibského Craugasia k Peršanům. 10. Vzbouření římského lidu ze strachu před hladem. 11. Neupřimná prosba sarmatských Limigantů o mír a jejich potření r. 359. 12. Obžaloby z velezrady a soudní procesy ve Skythopoli r. 358/9. 13. Zkrocení Isaurů komitem Lauriciem r. 359.
  • KNIHA XX
    1. Vyslání Lupicina proti Skotům a Piktům zjara r. 360. 2. Urcisinovo vyšetřování a propuštění z vojenské služby. 3. Zatmění Slunce 28. srpna 360; příčiny zatmění Slunce a Měsíce a výklad o měsíčních fázích. 4. Caesar Julianus provolán v únoru 360 galským vojskem proti své vůli za augusta. 5. Julianova řeč k vojsku. 6. Perské obležení a dobytí Singary na jaře r. 360. 7. Obležení a dobytí Bézadby. 8. Julianovo poselství Constantiovi. 9.Constatiova zamítavá odpověď a její nepříznivý ohlas mezi galskými vojáky. 10. Julianův útok na francké Attuarie. 11. Neúspěšné Constantiovo obléhání Bézadby na podzim r. 360 a výklad o duze.
  • KNIHA XXI
    1. Julianovy úvahy o postupu proti Constantiovi, oslavy pátého výročí jeho vlády a výklad o různých druzích věštění. 2. Věštba o brzké Constantiově smrti a Julianova účast na křesťanských bohoslužbách 6. ledna 361. 3. Porušení míru alamanským králem Vadomariem v předjaří 361. 4. Vadomariovo zajetí a trestná výprava proti Alamanům. 5. Julianův projev k vojákům a jejich přísaha. 6. Constantiův pobyt v Antiochii v zimě 360/61. 7. Zajištění Afriky proti Julianovi a Constantiův přesun do Edessy. 8. Zahájení Julianova tažení proti Constantiovi v létě r. 361. 9. Útěk praefektů Taura a Florentia a zajetí generála jezdectva Lucilliana. 10. Obsazení Sirmia a průsmyku Succi, jmenování historika Aurelia Victora konsulárem Druhé Pannonie a Julianův dopis římskému senátu. 11. Vzpoura vojáků odvelených Julianem ze Sirmia do Gallie. 12. Obležení Aquilerie a Julianova činnost v Naissu na podzim r. 361. 13. Přípravy k odražení předpokládaného Saporova útoku a Constantiova řeč k vojsku před tažením proti Julianovi. 14. Předzvěsti Constantiovy smrti. 15. Constantiovo náhlé onemocnění a smrt 3. listopadu 361. 16. Constantiovy dobré a špatné vlastnosti.
  • KNIHA XXII
    1. Julianova obava z dalšího postupu a jeho opatrnost při příznivých znameních. 2. Ohlášení Constantiovy smrti a Julianův rychlý příchod do Konstantinopole 11. prosince 361. 3. Soudní procesy s Constantiovými straníky. 4. Propuštění Constantiových dvořanů, jejich nepravosti a uvolnění vojenské kázně. 5. Julianův příkaz obnovit kult bohů a vzájemná řevnivost mezi křesťany. 6.  Odbytí egyptských sudičů. 7. Julianova činnost v Konstantinopoli a příchod mnoha cizokrajných poselstev v zimě 361/62. 8. Popis thráckých a pontských oblastí. 9. Julianova jarní cesta z Konstantinopole přes Nikomédii, Pessinús a Ankyru a příjezd do Antiochie počátkem června 362. 10. Julianova soudní činnost v Antiochii. 11. Popravy nenáviděných Constantiových straníků a násilná smrt alexandrijského biskupa Georgia i jiných křesťanů koncem r. 361. 12. Julianovy přípravy k perskému tažení, hromadné pobíjení žertev a záliba ve věštění. 13. Požár Apollónova chrámu v Dafně, velké sucho a nové zemětřesení v Nikomédii na podzim 362. 14. Julianovo střetnutí s antiochijskými měšťany, jeho výstup na horu Kasios a nový býk Ápis. 15. Popis Nilu, zvláštního egyptského zvířectva i jiných pozoruhodností. 16. Popis egyptských provincií.
  • KNIHA XXIII
    1. Zmařená obnova jeruzalémského chrámu a varovná znamení před perským tažením r. 363. 2. Julianův odchod z Antiochie 5. března 363 a jeho příchod do Mesopotamie. 3. Julianův pochod římskou Mesopotamií. 4. Popis válečných strojů. 5. Postup římské armády podél Eufratu a Julianův projev k vojákům. 6. Popis perské říše a jejího obyvatelstva a výklad o vzniku perel.
  • KNIHA XXIV
    1. Julianův vpád do Assyrie v dubnu 363. 2. Postup římského vojska podél Eufratu a dobytí Pirsabory. 3. Julianův projev k vojsku nespokojenému malou peněžitou odměnou a další postup zaplavenou krajinou s četnými palmovými háji. 4. Dobytí Maozamalchy. 5. Pobití zvěře v královské oboře a dobytí další tvrze. 6. Střetnutí s perskou armádou za Tigridem. 7. Nevčasné spálení lodí a zmařený římský postup do perského vnitrozemí. 8. Porada o návratu římského vojska a začátek ústupu v červnu 363.
  • KNIHA XXV
    1. Ústup Římanů a odražení prvního perského útoku. 2. Nedostatek potravin v římském vojsku a Julianovy zlověstné vidiny. 3. Julianovo těžké zranění, jeho poslední filosofická úvaha a smrt 26. června 363. 4. Julianovy výtečné ctnosti a některé chyby. 5. Bezodkladná volba nového císaře a zvolení Joviana. 6. Boje Římanů s Peršany a Saracény a pokus o překročení Tigridu. 7. Zubožený stav římské armády a přijetí těžkých mírových podmínek krále Sapora v červenci 363. 8. Strastiplný a neslavný návrat hladem strádajícího římského vojska a Jovianovo úsilí zabezpečit si vládu v celé říši. 9. Vyklizení nedobytného města Nisibis a jeho předání Peršanům. 10. Jovianova podzimní a zimní cesta přes Sýrii a Malou Asii a jeho násilná smrt 17. února 364.
  • KNIHA XXVI
    1. Volba nového císaře v únoru 364, zvolení Valentiniana a výklad o přestupném dni. 2. Uvedení Valentiniana na císařský trůn a jeho projev k vojsku. 3. Apronianova městská praefektura v Římě r. 362–364. 4. Povýšení Valenta na Valentinianova spolucísaře v březnu 364. 5. Rozdělení vládní moci a první společný konsulát Valentiniana a Valenta r. 365. 6. Procopius a jeho uzurpace r. 365. 7. Procopiovo ovládnutí Thrácké diecéze a získání dalších vojenských jednotek. 8. Vymanění Nikaie a Chalkédonu z Valentova obležení a dobytí Kyziku Procopiovým vojskem. 9. Odpadnutí vojska od Procopia a jeho smrt r. 366. 10. Trestní stíhání Procopiových straníků i nevinných lidí r. 366 a zemětřesení r. 365.
  • KNIHA XXVII
    1. Vítězství Alamanů nad Římany a smrt komitů Severiana a Chariettona r. 365. 2. Úspěšné boje generála jezdectva Jovina s Alamany r. 366. 3. Městská praefektura Symmanchova r. 364–365, Lampadiova r. 365 a Viventiova r. 366–367 a zápas mezi Damasem a Ursinem o biskupský stolec v Římě. 4. Popis Thrácké diecéze. 5. Valentovy válečné výpravy proti Gótům r. 367, 368 a 369. 6. Gratianovo jmenování augustem 24. srpna 367. 7. Valentinianova bezcitná ukrutost. 8. Řádění Pitků, Attakottů a Skotů v Británii a tažení vojevůdce Theodosia proti nim r. 368. 9. Zlořády v Africe, boje s Isaury a městská praefektura Praetextatova r. 367–367. 10. Valentinianovo vítězství nad Alamany r. 368. 11. Vlastnosti praefekta Proba. 12. Perské a římské zásahy do arménských a ibérijských poměrů r. 368–370.
  • KNIHA XXVIII
    1. Soudní procesy v Římě r. 368–372. 2. Valentinianovy opevňovací práce na Rýně a loupeže Maratokuprénů v Sýrii r. 369. 3. Činnost vojevůdce Theodosia v Británii r. 369. 4. Městská praefektura Olybriova r. 368–370 a Ampeliova r. 372; necnosti římského senátu a lidu. 5. Potření Sasů proniknuvších na římské území, neupřimné Valentianovo jednání s Burgundy a Theodosiovo vítězství nad Alamany r. 370. 6. Vpády Austoriánů do provincie Tripolis a podvody římských hodnostářů v Africe r. 364–375.
  • KNIHA XXIX
    1. Soudní procesy v Antiochii, vyšetřování nedovoleného věštění a odsouzení Theodora i jiných významných osob pro velezradu r. 371–372. 2. Palladiovo a Heliodorovo udavačství, soud s Eusebiem a Hypatiem, Valentova filosoficko-etická nevzdělanost a soudcovská zvůle prokonsula Asie Festa. 3. Ukrutné činy císaře valentiniana. 4. Valentinianův vpád na alamanské území r. 372. 5. Odboj maurského knížete Firma r. 370 a Theodosinovy boje s ním r. 373–374. 6. Válka s Kvády a Sarmaty a povodeň v Římě r. 374.
  • KNIHA XXX
    1. Pozvání arménského krále Papy na římské území, jeho nedobrovolný pobyt v Tarsu i dobrodružný útěk odtud do Arménie a jeho úkladné zavraždění r. 374. 2. Vyjednávání mezi Saporem a Velentem a smrt Remigiova. 3. Valentinianovo uzavření smlouvy s alamanským králem Marcianem r. 374. 4. Neblahý vliv praefekta praetoria Modesta na Valentův nezájem o soudnictví a výklad o různých druzích advokátů. 5. Valentiniánův pobyt v Carnutu a Aquinku r. 375, jeho vpád na kvádské území a předzvěsti jeho smrti. 6. Přijetí kvádského poselstva v Brigetionu a náhlá Valentinianova smrt 17. listopadu 375. 7. Valentiniánův původ a jeho záslužné skutky. 8. Jeho nectnosti. 9. Jeho dobré vlastnosti a vzhled. 10. Čtyřletý Valentinianus II. provolán 22. listopadu 375 císažem a současně mu udělena důstojnost augusta.
  • KNIHA XXXI
    1. Předzvěsti gótského vpádu a Valentova smrt. 2. Výklad o Hunech a Alanech i jiných kmenech asijské Skythie. 3. Hunský přepad Alanů a vyhnání Gótů z jejich sídel. 4. Přechod gótských Thervingů s Valentovým souhlasem na římské území r. 376 a odmítnutí žádosti Greuthungů. 5. Tajný přechod gótských Greuthungů přes Dunaj a odboj Thervingů proti římské vládě; přehled předchozích germánských vpádů na římské území. 6. Vzpoura Gótů v Adrianopoli, obležení tohoto města a pustošení Thrácké diecéze. 7. Nerozhodný boj římské armády s Góty u městečka Salices r. 377. 8. Pokus o uzavření a vyhladovění Gótů mezi Dunajem a Haemem, jejich spojenectví s Huny a Alany a následující pustošení celé Thrácké diecéze. 9. Frigeridův ústup z thráckých oblastí do Illyrika a jeho vítězství nad Góty a Taifaly r. 377. 10. Gratianův boj s Lentijskými Alamany r. 378. 11. Sebastianovo úspěšné střetnutí s Góty r. 378. 12. Valentovo rozhodnutí svést s Góty bitvu před Gratianovým příchodem a Fritigernova zdržovací taktika. 13. Římská porážka u Adrianopole 9. srpna 378 a Valentův konec. 14. Valentovy dobré a špatné vlastnosti. 15. Marný gótský pokus o dobytí Adrianopole. 16. Ničivý postup Gótů spolu s Huny a Alany až ke Konstantinopoli a pobití gótských vojáků ve východních provinciích.
  • VYSVĚTLIVKY K TEXTU
  • REJSTŘÍK S POZNÁMKAMI
  • EDIČNÍ POZNÁMKA