Ústava

Ukázka z knihy

III. Kniha
Dobří lékaři a dobří soudci

To je naprosto správné, pravil on. Ale co říkáš Sókrate, tomuto? Není třeba mít v obci dobré lékaře? Nejspíš by to asi byli ti, kteří měli v rukou co největší počet zdravých i nemocných lidí, a právě tak nejlepšími soudci by byli ti, kteří se obeznámili s nejrůznějšími povahami.

Ovšem, i já mám na mysli dobré. Ale víš, které za dobré považuji?

Snad mi to povíš, řekl.

Pokusím se tedy, pravil jsem. Ty jsi totiž v jedné větě spojil věci navzájem si nepodobné.

Jak to? Otázal se.

Řekl jsem: Lékaři by byli daleko nejzkušenější, kdyby se za účelem prohloubení svého umění dostávali už od dětství do styku s největším množstvím těch nejhůř postižených těl a kdyby také sami zakusili všechny choroby a nebyli od přírody docela zdrávi. Neléčí totiž tělo tělem: v tom případě by totiž těla nikdy nesměla být ani se stát špatnými. Ale oni léčí tělo duší, která nebude moci nic dobře léčit, stane-li se nebo bude-li špatná.

Správně, řekl.

Ale soudce, příteli, řídí duši duší, a ta nesmí být od mládí vychovávána mezi těžce postiženými dušemi a být s nimi ve styku, ani nesmí ze zkušenosti poznat všemožná provinění, a dospět tak k tomu, že by mohla pronikavě posoudit provinění ostatních podle sebe – tak jako lze posoudit nemoci na základě zkušenosti s vlastním tělem. Ale má-li duše jako krásná a dobrá poctivě posuzovat to, co spadá pod právo, musí zůstat v mládí nedotčena a nenakažena špatnými mravy. Proto se také čestní lidé zdají být v mládí dobrosrdečnými a jako by se snadno dávali oklamat nespravedlivými lidmi, neboť v sobě nemají vzory, které obsahují tytéž prožitky, jaké v sobě nosí špatní.

To se jim opravdu velmi často stává, potvrdil Glaukón.

Je tedy proto třeba, řekl jsem, aby dobrý soudce byl ne mladý, ale ne starý: až později má poznat, co je to bezpráví, a to tak, že nebude pozorovat své vlastní, které by bylo přítomno v jeho duši, nýbrž že poté, co se bude po dlouhou dobu zabývat bezprávím v cizích duších, bude schopen rozpoznávat u druhých, jak velké zlo to je, a to na základě svého vědění a nikoli z vlastní zkušenosti.