Tituly knih (edice Antická knihovna – doprovodná řada)

Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická.

Démosthenés (384–322 př. Kr.) je považován za největšího řečníka starověku, a to nejen pro svůj řečnický styl.

V epoše, která se pro svůj zásadní kulturní význam nazývá klasickou dobou, byly vytvořeny základy vědních disciplín, zejména filosofie a přírodovědy, vzniklo divadlo a mnoho vrcholných výtvorů slovesného a výtvarného umění.

Za svého pobytu v Římě začal Polybios připravovat své rozsáhlé dílo, v němž vylíčil průběh historického procesu během něhož dosáhli Římané rozhodujícího postavení v tehdejším světě.

Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit.

Pergamský oltář, Láokoón, Niké ze Samothráky, Afrodité z Mélu či pompejské malby, knihovna v Alexandrii, proslulá alexandrijská škola a řada dalších pojmů kulturní historie chrakterizuje nejlépe epochu helénismu.

Dějiny evropské civilizace začínají v Řecku, neboť zde se od 2. tisíciletí př. Kr. rodil „zázrak“, který určil vývoj antického Středomoří a celého starověkého světa.