Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic

Recenze

Dneska už se Brno neničí, tvrdí Kuča

Téměř deset let pracoval Karel Kuča na knize Brno s podtitulem Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Výsledkem je monumentální svazek - čítá 644 stran a váží dvě a půl kila. Nedávno jej vydalo pražské nakladatelství Baset a již pracuje na dotisku, protože první náklad rychle zmizel; reedice se na pultech objeví na konci tohoto měsíce.

"Mým záměrem nebyla monumentalita, ale ono to tak nakonec vyšlo. Bez těch stovek fotografií a map by si totiž člověk nedokázal postupný vývoj města představit," vysvětluje letos čtyřicetiletý Karel Kuča, proč se mu práce rozrostla do takových rozměrů.

Zkušenosti se zpracováváním materiálů pro Brno Kuča využil i ve svém dalším, ještě rozsáhlejším projektu: v encyklopediích Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zatím jsou na světě čtyři svazky, posledním zahrnutým městem je Panenský Týnec. Knihy o urbanismu u nás nevycházejí v nějaké hojné míře. Při práci na Brnu se Kuča tudíž nemohl opírat o dostupné monografie, neboť ty si všímají především městské architektury. "Já jsem to otočil: základem je urbanismus, architektura je pouze jeho článkem. Obyvatelé Brna tak poprvé mají možnost se dočíst, jak se jejich okolí vyvíjelo a proč," říká Kuča.

V knize představuje celou brněnskou aglomeraci, obsahově ji rozdělil na dvě části. V první chronologicky popisuje osídlení Brna od pravěku do dnešních dnů, v druhé do katalogových hesel rozepsal údaje o jednotlivých čtvrtích, o zásadních stavbách a zlomových urbanistických proměnách.

Kuča se v knize důsledně vyhýbá jakýmkoli soudům: "Mým cílem bylo popsat a vysvětlit vývoj Brna. Nikoli říkat, jak by se vyvíjet mělo." Krizi nejen brněnského urbanismu nicméně vidí v dobách totality: "Druhá polovina dvacátého století byla katastrofou pro urbanismus i architekturu. Ztráty za husitů i za třicetileté války byly též strašné, ale města se vždy obnovovala s respektem, zaniklé hodnoty se nahrazovaly novými. Za socialismu ale žádné nové hodnoty nevznikaly. Teď už je to naštěstí nesrovnatelně lepší." Podle Karla Kuči je současný urbanistický plán města Brna rozumný, sídliště už se nestavějí a ve výstavbě se postupuje víceméně "městotvorně": "Nový plán dává šanci, že se město bude formovat a ne rozbíjet."

Přesto při shromažďování materiálů Kuča narazil na některé nedávné nenapravitelné zásahy do tváře města. To se týká například problematických úprav hradu Špilberk v devadesátých letech. "Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," říká k tomu Kuča.

Nečeká, že by jeho kniha mohla napomoci podobným excesům zabraňovat, ačkoli tvrdí: "Když někdo uvidí svůj dům v knížce, hned se o něj začne starat mnohem svědomitěji." Svého druhu návod na péči o podobu měst a vesnic sepsal Kuča se svou manželkou Věrou do knihy Principy památkového urbanismu, jež vyšla na přelomu roku ve Státním ústavu památkové péče.

Publikace Brno je nejen plná map a fotografií; důležitou část tvoří staré pohlednice. Ty Kuča získal hlavně díky dvěma přátelům, kteří mu poskytli své sbírky. V archivech šel autor až do prapočátků Brna. "Hledání kořenů města je vždy nejzajímavější. Vždyť většina měst se dokázala zformovat do 15. století. Zároveň je to ale ta nejtěžší práce. Naše poznání je dosud velmi omezené," uzavírá Karel Kuča.

Jan H. Vitvar, MF DNES, 10. května 2001