Baset > Edice > Antická knihovna > Poetika > Ukázka z knihy

Poetika

Ukázka z knihy

3. KAPITOLA
(Rozdíl mezi uměními podle způsobu zobrazování. Původ názvu „drama“)

U těchto umění se objevuje ještě třetí rozdíl, který se týká způsobu, jak lze každou věc zobrazit. Vždyť i při zobrazování stejných věcí stejnými prostředky může básník jednak vyprávět děj – buď tak, že při vypravování vystupuje jako někdo jiný, jak to dělá Homéros, anebo vypravuje sám bez takovéto přeměny – jednak předvádět všechny zobrazované odoby, jak jednají a co činí samy.

Jak jsme tedy řekli již na počátku, při zobrazování bývají tyto rozdíly: v prostředcích, v předmětech a ve způsobu. A tak z jednoho hlediska zobrazuje Sofoklés stejně jako Homéros, protože oba zpodobují ušlechtilé povahy, ale z druhého stejně jako Aristofanés, protože oba předvádějí lidi v jejich jednání a činech.

Ptoto se také podle některých nazývají tato díla „dramata“, poněvadž zobrazují lidi, jak jednají (dróntai). Z té příčiny si také tragédii a komedii přivlastňují Dórové, a to komedii Megařané, jednak zdejší, protože prý u nich vznikla po zavedení demokracie, jednak sicilští, neboť odtud pocházel básník Epicharmos, který byl značně starší než Chiónidés a Magnés; tragédii si zase přisvojují někteří Peloponnésané. Jako doklad uvádějí názvy: oni prý říkají vesnicím kómai, kdežto Athéňané démoi. Proto se domnívají, že herci komedií (kómódoi) nedostali své jméno podle pořádání veselých průvodů (kómazein), nýbrž podle toho, že se potulovali po vesnicích, poněvadž ve městech jimi pohrdali. Konečně pro jednání prý mají výraz drán, kdežto Athéňané práttein.

Tolik tedy budiž řečeno o rozdílech v zobrazování, kolik jich je a jaké jsou.