O lásce, přátelství a štěstí

Ukázka z knihy

Lidé se liší od zvířat vedle mnoha jiných věcí především tím, že mají rozum daný přírodou a bystrou a čilou mysl, vykonávající velmi rychle mnoho věcí současně, mysl přímo stopařskou, která vidí příčiny i následky věcí, dokáže přenášet podobnosti, sdružuje věci oddělené, spojuje přítomnost s budoucností a obsáhne všechno, co patří k správnému životu.

Tentýž rozum způsobil, že člověk touží po druhých lidech a že se s nimi shoduje povahou, řečí a způsobem života, takže vychází z lásky ke své rodině a lidem žijícím v témže domě, postupuje ponenáhlu dál a spojuje se společenskými pouty nejprve se svými spoluobčany a potom s veškerým lidstvem a nakonec si uvědomí, že není na světě sám pro sebe, ale pro vlast a pro své blízké.
CICERO

Láska u nešťastně milujících působí, že pokládají za bolestné, co ostatním lidem nepůsobí útrapy, šťastné pak nutí chválit i věci nehodné zalíbení.
PLATÓN

Když Alexander v prvních letech své vlády sedával jako soudce při hrdelních přích, zakrýval si při žalobcově řeči rukou jedno ucho. Na dotaz, proč to dělá, dal tuto odpověď: „To druhé ucho šetřím pro obžalovaného.“
PLÚTARCHOS

Učitelé a lékaři si zaslouží velkou lásku a úctu. Neříkej, že jim nejsi dlužen nic jiného kromě platu. Především jsou věci, které mají větší hodnotu, než kolik se za ně zaplatí. Od lékaře kupuješ věc nedozírné ceny, život a zdraví, od učitele studia hodná svobodného člověka a kulturu ducha. Proto jim neplatíme za věc samu, ale jen za jejich námahu, za to, že nám slouží, že nechají stranou své záležitosti a udělají si čas pro nás. Navíc se lékař i učitel často mění v přítele a víc než znalostmi, které prodávají, si nás zaváží svou laskavou a přátelskou vůlí. Když došlo k něčemu takovému, platíme sice lékaři i učiteli za jejich práci, avšak jsme jim stále dlužni za jejich náklonost.
SENECA