Dějiny I (Polybios)

Ukázka z knihy

6.
Byl to devatenáctý rok po námořní bitvě u Aigospotamoi a šestnáctý před bitvou u Leukter, v roce, kdy Lakedaimoňané uzavřeli s perským králem tak zvaný Antalkidův mír, kdy Dionýsios Starší po vítězství nad Řeky sídlícími v Itálii u řeky Elleporu obléhal Rhégion a kdy se Galové útokem zmocnili Říma kromě Kapitolu. Když s nimi Římané uzavřeli mír na základě podmínek, které Galům vyhovovaly, ovládli znenadání opět své město. Získali tak možnost nového růstu a v následující době vedli války se svými sousedy. Když v důsledku své odvahy a válečného štěstí ovládli všechny Latiny, bojovali nejprve proti Etruskům, pak proti Keltům a potom proti Samnitům sídlícím východně a severně od území Latinů.

Když se po nějaké době Tarenťané dopustili urážky římských vyslanců a obávali se proto následků, požádali o pomoc Pyrrha. To se stalo rok před útokem Galů, kteří byli poraženi u Delf a pak se odebrali do Asie. Římané, kteří si podrobili Etrusky i Samnity a zvítězili v četných bitvách nad Kelty sídlícími v Itálii, zaútočili tehdy poprvé na zbývající území Itálie, jako by to nebyla cizí země, nýbrž jako by to byla jejich a měla jim náležet. V bojích se Samity a s Kelty se vycvičili ve skutečné bojovníky ovládající válečné umění. V této válce projevili svou odvahu i statečnost a nakonec vyhnali Pyrrha a jeho vojsko z Itálie. Pak se obrátili proti jeho spojencům a podmanili si je. Když tak neuvěřitelně nad všemi zvítězili a podrobili si obyvatele celé Itálie s výjimkou Keltů, začali obléhat Římany, kteří tehdy ovládali Rhégion...

...Obyvatelé Rhégia se v době, kdy se Pyrrhos vypravil do Itálie, obávali jeho útoku a měli také strach z Kartágiňanů, kteří ovládali moře. Proto požádali Římany, aby jim poslali na pomoc posádku. Vojáci v počtu čtyř tisíc mužů pod vedením Decia z Kampánie po jistou dobu město podle dohody střežili. Nakonec však podle vzoru Mamertinů a s jejich pomocí obyvatele Rhégia oklamali. Okouzleni skvělou polohou města a bohatstvím skrývajícím se v jednotlivých domech část občanů vyhnali, část pobili a stejným způsobem jako kampánští žoldnéři město ovládli. Římané tento čin těžce nesli, nemohli však nic učinit, protože byli zaneprázdněni válkami, o nichž jsem se zmínil. Když pak s válkami skončili, uzavřeli je ve městě a – jak jsem již výše uvedl – obléhali Rhégion. Nakonec se města zmocnili. Provinilci byli většinou pobiti v boji, když se zoufale bránili, protože věděli, co je čeká. Více než tři sta jich však padlo do zajetí. Když byli odesláni do Říma, dali je konzulové všechny dopravit na forum, zbičovat a podle římského zvyku stít sekyrou. Tímto potrestáním chtěli, pokud to bylo možné, obnovit svou důvěryhodnost u spojenců. Město Rhégion a jeho území pak ihned vrátili jeho obyvatelům.