Plinius Mladší

O autorovi

Gaius Plinius Caecilius Secundus, známější jako Plinius Mladší se narodil roku 61 nebo 62 n.l. Byl synovcem Plinia Staršího a stejně jako on pocházel ze severoitalského Novum Covum. Svým strýcem byl po smrti otce adoptován a pečlivě vychován. Řečnictví studoval u Quintiliana a i v důsledku jeho školy obdivoval Cicerona a vůbec klasické autory. Již v devatenácti letech zahájil Plinius Mladší řečnickou činnost u soudu jako obhájce a jak sám zaznamenává, požíval značné důvěry a získal si dobrou pověst.

Za Flaviovců a za Traiana působilo mnoho řečníků, z nich nabyl významu v literatuře vedle Tacita jen Gaius Plinius Caecilius Secundus, zvaný krátce Plinius Mladší. Pocházel ze severoitalské kolonie Novum Comum, kde se r. 61 nebo 62 narodil velmi bohaté rodině. Strýc, bratr jeho matky, proslulý polyhistor Plinius Starší, jehož zásluhou se mu dostalo pečlivého vzdělání, ho vychovával a v závěti adoptoval. Plinius Mladší se vzdělával v Římě u klasicisty Quintiliana. Jako řečník vynikl už v 19 letech, načež se věnoval vojenské a pak úřední dráze. Bez obtíží postupoval v kariérním žebříčku, jen za Domitiana mu hrozilo nebezpečí - na samém sklonku jeho vlády nebezpečný udavač Mettius Carus učinil na Plinia udání za velezradu, které se po Domitianově smrti našlo mezi císařskými písemnostmi. Byl kvestorem, tribunem lidu, prétorem, správcem penzijního fondu vysloužilých vojáků (praefectus aerarii militaris), za císaře Nervy byl prefektem státní pokladny v Saturnově chrámu (praefectus aerarii Saturni) na foru, za Traiana jeho dráha vyvrcholila r. 100 konzulátem a konečně r. 111 - 113 byl císařským legátem (místodržitelem) v provincii Bithýnii, kde zřejmě ještě před návratem do Říma zemřel.

Doporučujeme:

Římské císařství – Plinius Mladší

Z našich knih

Autor